Vyhledávání

Webkamery

Obrázek z webkamery

Obrázek z webkamery

Úřední hodiny

Pátek 2000 – 2100 hodin

Kontakt

Telefon OÚ:
(+420) 566 675 150
Starosta:
(+420) 566 675 208
(+420) 728 478 298
E-mail:
Obec Poděšín
Webmaster:
Josef Kotva

Další kontakty

Styly: Vypnout styly

Prohlášení o přístupnosti

Kde najdete Poděšín

Mapa obce Poděšín

Czech Point

Czech Point

Toto je archivní verze webu obce Poděšín.
Aktuální web naleznete na adrese http://www.podesin.cz/.

Výpisy z Flesarovy kroniky

Nejstarší historie Poděšína a okolí

Rodovou kroniku nám poslal pan Václav Flesar z Benátek u Jimramova. Prosím nedbejte zde na pravopisnou češtinu. Některé statě budou více či méně ovlivněny staročeštinou, kterou jsou výpisy částečně psány.

Rok 1535

Obsah ↑

V Sirákově je hamr železný a hamr sklenný. Oba jsou v rukách Němců. Železný vlastní Hans Handsuh a sklenný Waltr Roth. Místní lidé je nemají rádi. Pracují tam lidé i z Poděšína. V listopadu byl panský hon. Robotníci z Poděšína, Sirákova a Nížkova dělali náhončí.

V zimně leželo všude mnoho sněhu. Robotovat se chodilo do lesa od března a na pole od dubna. Léto bylo teplé a od září do listopadu rostlo hodně hub, ale do paských lesů se na ty houby nesmí chodit. Tam se pase dobytek sviňský, krávy a ovce z panských vsí Poděšína a Nížkova.

Rok 1537

Obsah ↑

Letos byla slabá zima. Lidé museli celou zimu chodit do panských lesů rubat dřevo a připravovat ho pro milíře.

V listopadu zase panstvo ze všech stran honí divou zvěř. Ulovená zvěř se odváží do Rudolce a Polné. Celkem bylo ubito: 3 jeleni, 4 srnci, 2 daňci, 6 lišek, 68 bažantů, 6 hus, 13 zajíců, 108 koroptví, 2 divoké kočky, 6 kun a 1 jezevec.

Rok 1540

Obsah ↑

Zima byla tuhá. Peníze každý musí dát na vojnu s Turkem. Ve všech vesnicích žoldnéři mladé muže chytají a slibují jim, jak dobře se u nich každý bude mít. Léto bylo pěkné a úroda všude dobrá. Největší radost z toho má panstvo, robotníci musí všechno draze kupovat nebo odpracovat.

Aktuální ceny
1 měřice ovsa3 zlaté a 20 krejcarů
1 měřice pšenice6 zlatých a 60 krejcarů
1 měřice bobů2 zlaté a 50 krejcarů
1 měřice ječmene2 zlaté a 10 krejcarů
1 měřice hrachu2 zlaté a 60 krejcarů
1 měřice mouky2 zlaté a 60 krejcarů
1 špich soli4 zlaté a 10 krejcarů
1 žejdlík medu včelího2 zlaté a 40 krejcarů

Rok 1542

Obsah ↑

V zimně chodily silné mrazy až do dubna. Od konce dubna bylo však teplo a úroda byla dobrá. V prosinci bylo velké teplo, že to nikdo nepamatuje. Pisatel popisuje, jak byl papír na psaní velice drahý a kupoval ho v Polný od žida jménem Isaak.

Rok 1543

Obsah ↑

V lednu je také nesmírně teplo a prší až koncem měsíce začal padat sníh, ale ležel jen krátkou dobu. v dubnu je již veliká tráva a teplo. Lidé chodí robotovat celou zimu do lesa. Celé léto chodí robotovat na panské pole hlavně do Polné, kde je nejvíce panských pozemků. Vesnice Poděšín, Sirákov, Nížkov a Janovice jsou malé a tak je málo robotníků a proto musí pracovat od rána do večera aby všechno stihli. V Sirákově je sklářská huť, 2 dělníci zde pracují z Poděšína.

Rok 1544

Obsah ↑

Lidé chodí robotovat hlavně do Polné, Rudolce a Nížkova. V zimně chodí ženy na sýpky přehazovat obilí, aby je myši nesežraly a muži do lesů bělat dřevo do milířů. Do Rudolce chodí rádi. To již je jiné panství a je tam hodný majitel na robotníky, který se jmenuje Chroustenecký.

Ve sklářské huti v Sirákově se pracuje od ranního rozbřesku až do tmy večer a je zde 11 mužů a 3 ženy. Mistr, který na práci dohlíží je Němec a jmenuje se Kurt Hanzkreuz, který umí česky jenom "hovno a blbec". Tvrdé dřevo, kterým se zde topí musí být naprosto suché.

Sedlák z Poděšína, zvaný malý Bořivoj koupil v Újezdě od Galuse Flesara, který se přestěhoval do Sirákova, dřevo ze spadlé chalupy.

Rok 1545

Obsah ↑

Říci musím slov pár o robotě v tom hamru skleným, co já jsem. Už ta práce dobře mne jde. I ten Němec Kurt co pořád šišlá a plete slova české a německé dohromady. Pořád opakuje stejná slova dohromady. Toprý, gut, prima pracy, topše arbait, ty česky plbec. My si ta slova nevybíráme a opakujeme po něm slova stejná. To on rád nikdy nemá. V novembris (listopadu) toho léta, svatbu má ten Kurt v Syrákově (dříve se psal Sirákov s tvrdým Y) a za ženu si bere ostrou to osobu pannu Lidmilu, dceru Zdeňka, zvaného Bradáč. Ta strach žádný nemá a on se brzy jazyk náš český dobře naučí. V ten den nám pivo dal a kaši z fazol a kousek masa svinského, to nikdo od něho nečekal. Však on peníze dosti má. To sklo pěkné, co děláme, často furyrují (vozí) od nás formani do Němec. Zpátky zase vozí věci potřebné na sklo i dřevo bukové a dubové. Ta cesta dlouho se koná a než zpátky se vrátí.

Okolo vsi naší i všude jinde milíře na pálení se dělají každý rok. Hodně dřeva padne a tak ho ubývá. V lesích se dobytek pase i svině domácí od jara do zimy. To oni všechno ohryzají a zničí. Mladé stromky, co jsou, málokterý to vydrží rok jeden. Stromy nové nikdo nevysazuje, lidi si myslí, že sami se rozmnoží.

V novembris (listopad) se hony na zvěř divou konají, ve vsích u nás i okolo nás. Honit zvěř musí všichni robotýři, ženské i dítka od let pěti. To trvá až deset i více dnů. Panstvo na koních rajtuje a psy sebou mají.

Ubito bylo: 3 jeleni, 4 svině divý, 1 vlk mladý, 4 kozy toulavé, 68 zajíců, 3 kočky divý, 3 schoři (tchoři) 7 kolčavic (lasiček), 9 srncův, 3 danihelcy (daňci), 48 bažantů, 8 vran, 19 kafek (kavek) 6 veverek, 38 koroptví a 4 straky.

Odvezeno jest do Polný, Přibyslavi, Žďáru, Rudolce. (doslovný opis)

Rok 1547

Obsah ↑

Silný mráz byl od poloviny prosince. Léto bylo pěkné. Na zimu se vypouštěl a lovil ve vsi rybník a Sirákově dva. Chycené ryby se vozí na panství do Polné, kde se budou prodávat.

Rok 1548

Obsah ↑

V lednu a v únoru nabyl žádný mráz. Sněhu bylo do pasu a místy po ramena. Od konce března je už teplo a sníh již není žádný. V té době jsou domy bez komínů a tak plno kouře v chalupách je, což je tuze nezdravé.

Rok 1549

Obsah ↑

Kam oko padne, tak celá zem bílá okolo leží a sníh do vysoké výšky jest. Mistr v Sirákovské huti zle nadává, že pěšky musí do Ihlavy (Jihlavy) jíti. Koně by saně ani neutáhnuli pro hodně sněhu. Koncem února přišel silný déšť a velké teplo. Sníh skoro všechen odešel. Léto bylo pěkné a úroda dobrá. Zima přišla již 10. října a silné mrazy udeřily koncem měsíce.

Vypůjčen kůň Galovi Flesarovi ze Sirákova sousedem z Poděšína zvaným Šnajdr. V Poděšíně jsou 4 chalupy, kde mají oradla, v Sirákově jsou 3.

Rok 1550

Obsah ↑

Ten leden a únor velkou zimu neudržel. Více blata všude jest, jako sněhu a bez mrazu také jest. Léto jest silně deštivé a často velké bouřky chodí.

V hamru skleným pořád vády jsou mezi robotýři i majitelem hamru skleného. Pořád domluvy jsou, on málo platí nám a tak se domlouváme často. Tam u něho v hamru, kde jeho jest, často traktýrky (hostiny) jsou velké s druhými Němci, kterých tady více jest jak Čechův. Jak v Sirákově tak i v Poděšíně jich hodně je. V Poděšíně skoro všichni na těch 14 chalupách. Tak tomu jest i ve vsi Nížkovské, okolo Polné, tam je i hodně židů. V Poděšíně jest forman Frydrych, zvaný Neubauer.

Oprava chalupy: Slámu dobrou režnou (žitnou) a pšeničnou jsme na došky nové dobře upravily. Dost drahé to všechno bylo. Na došky jsme dali kozičky dřevěné, aby povětří ty došky neodneslo. Také jsme okýnka novou blánou potáhnuli, aby více světla v jizbě naší bylo. Na ta okýnka jsme ještě okenice dřevěné dali na zimu teplo drží.

Rok 1551

Obsah ↑

V Sirákově v huti sklený je neustále práce dost. Formani furýrujou (vozí) každý měsíc ty věci krásné daleko od nás. Také v městě pražském naše poháry (sklínky) i druhé věci jsou žádané u bohatého panstva. Také do Němec to vozíme i do země Vlašské (Italské). Vyrábí se zde například sklínky červené, zelené, modré atd.

Lidé z Poděšína, Nížkova, Sirákova i z dvora Matějovského musí chodit opravovat rybníky (hráze i dřevěné výpustě).

Rok 1553

Obsah ↑

Od března přišlo teplo, ale v dubnu napadl sníh a zima byla do poloviny května. Léto bylo suché, ale často chodily bouřky. Úroda byla dobrá. Konec roku byl velmi studený.

Robotníci musí chodit robotovat daleko na panská pole. Svoji práci musí dělat po večerech a v neděli. Po vsích chodí mniši a chtějí, aby chodili do katolického kostela v Polné. Nikdo je neposlouchá, protože tady žádní katolíci nejsou. Lidé chodí každou neděli do Polné do bratrské modlitebny, kde se schází a poslouchají písmo z bible bratrské. Číst skoro nikdo neumí.

Rok 1554

Obsah ↑

Zima byla do první čtvrtě dubna, pak už bylo teplo. Úroda byla slabá. V listopadu padal první sníh a zase se začala honit zvěř v Záborné, Janovicích a Skrýšově. Ubito bylo: 4 jeleni, 9 srnců, 6 daňků, 2 vlci, 9 kun, 3 tchoři, 8 divokých koček, 4 kočky domácí v poli, 2 psi domácí toulaví, 93 bažantů, 47 koroptví, 2 sovy, 82 divokých zajíců, 3 jezevci a 6 lišek. Honili všichni poddaní z okolních vsí a panstvo na koních rajtovalo a psi štvali.

Vrchnost v Polné vydala nařízení, že každá celá rodina i děti musí pomáhat každý den při robotách. Člověk žádného práva nemá proti panstvu v Polné. To všechno dělají panští pomahači, bez vědomí vrchnosti.

Ve sklářský huti v Sirákově pracuje 12 lidí. Vrchní sklenář je Gallus Flesar II, dále Anton zvaný Sobotka, Johanus zvaný Bejcžek, Wawřyn zvaný Krecht, Willferd Jahn, Walter Miller, Karl Heinz, Barta zvaný Doležel, Gyrži zvaný Fuka, Barták zvaný Žežulka, Mojmír zvaný Kopeček. Taky tady jest ten Němec, co mu všechno patří Kurt Hanzkreuz s familiou svou.

Rok 1556

Obsah ↑

Léto je suché a často chodí bouřky, které jsou dost silné. Ke konci listopadu přišla tuhá zima.

V listopadu se lovily rybníky v Sirákově, Poděšíně a Janovicích, všude jen po jednom rybníku. V tu dobu již byla velká zima a mnoho lidí je z toho nemocných. Hony na zvěř se tentokrát konaly v Záborné, Janovicích a Polné. Ubito bylo: jeleni 2, srnci 6, jezevci 3, staré lišky 8, kuny 9, kočka domácí v poli 2, jezevec mladý 1, zajíc divoký 19, daňci 2, bažanti 33, koroptve 19, sojky 4, vrány 44, sovy 2 a orli 3. Všechno bylo odvezeno do Polné a něco do Žďáru.

V Nížkově je otevřen hamr na železo. Tady všude okolo v zemi leží ruda železná v Sirákově, Poděšíně, Nížkově, Matějově, Újezdě i trochu u Rudolce a i dál u vsí jiných okolo nás. Hamerník dobrý prý tam je co z Němec přišel a jméno má Frydrych Weismann, ale trochu náš jazyk umí. On chlapy do práce shání. Každý kdo tam práci dostane je šťastný, protože grošíky potřebné jsou hodně.

V Polné je predikantus bratrský, který se jmenuje Benedictus Nožka. Je to dobrý kazatel.

Rok 1557

Obsah ↑

Tuhá zima byla do poloviny ledna. Sněhu napadlo do výšky 4 střevíce i více. Ven se nedá krok udělat. Formani furýrovat (vozit) nic nemůžou sklo vyrobené a také dřevo zpátky potřebné. Proto lidé dělají doma při smolných loučích. Provazy motají, vlnu zpracovávají, z čehož je v domě velký smrad, že se ani dýchat pořádně nedá. Také vyrábí hrábě, vidle, chomouty. Nože, kosáky a sekery brousí na brusu. Děti musí pomáhat, aby se to i oni naučili. Od druhé poloviny dubna přišlo teplo a déšť. V lesích roste hodně hub, borůvek a lesních jahod. Velký zázrak byl, když do konce prosince nebyla žádná zima. Nebyl ani mráz ba ani sníh.

Před žněmi oheň v Poděšíně, 4 chalupy celé shořely a 2 při tom lidi zemřeli. Též v Nížkově po žních přišel oheň a shořely tam 3 chalupy. Těm lidem nezůstalo zcela nic, ani kus chleba. Hony se konaly v Poděšíně, Nížkově a Záborné. Kolik bylo ubito zvěře pisatel nepíše.

Rok 1571

Obsah ↑

Tato zima začala již v loni v září, kdy přišly mrazy. To nikdo nepamatuje. V lednu napadlo hodně sněhu, ale mrazy byly slabší. V březnu napadlo mnoho sněhu na 2 až 4 lokte. Léto je dosti mokré a tak i sena je hodně. Zima přišla 19. listopadu a držela až do konce roku. Často bylo silné povětří a velké mrazy.

V sousedním Sirákově se začal stavět nový větrný mlýn (zvaný wietržák – větrák) Staví ho Hanuss (Hanuš) zvaný Sobotka. Původně chtěl stavět mlýn potocích, které jdou od lesa Špitál a potom dohromady se vlévají a do řeky Sázavy tečou. Ten mlýn na vítr bude lacinější. Materiál už dováží a z cizí země má nějaký člověk, který ho umí postavit přijít. Formani silné klády a desky vozí, kamení a vápno.

Rok 1572

Obsah ↑

Měsíce leden i únor byly teplé. Jaro přišlo již od počátku dubna. Často chodí bouřky. v Nížkově a v Janovicích jsou protrhané hráze od přívalového deště. Také přišlo velké krupobití. Padaly kusy ledu velké jako slepičí vejce. Úroda je velmi špatná a na zemi všechno v blátě je. Len nebyl vůbec žádný, také mák není, zůstalo trochu pohanky a ostatní obilí zůstalo jen málo. Akorát zůstalo zelí a řepa. Nová zima přišla koncem října a držela do konce roku i když ke konci roku přišel déšť a všude bylo náledí.

Hnůj se vozí s panských chlévů a maštalí v Nížkově, Veselí, Matějově, Polné. Na tuto práci chodí jak ženy tak děti od deseti let. Na Blažkově v pusté vsi se bude vyrubávat celý les a na tom místě se bude vysazovat nový. Mezi Rudolcem, Bohdalovem a Polnou jsou hádky koho je to vlastně les. Každý však ví, že od starodávna les patří Rudolci.

Hony se konaly v Polné, Záborné, Skrýšově a v Bukové. Nahánět museli jít i robotníci z naší vsi.

Ubito bylo: 9 jelenů, 11 srnců, 3 vlci, 8 jezevců, 5 kun, 33 zajíců, 18 divokých králíků, 8 veverek, 2 divoké a 4 domácí kočky, 5 psů domácích v poli, 22 koroptví, 5 bažantů, 9 sov, 3 výry, 4 orli, 3 ostříži, 3 pochopy, 3 holuby divoké, 3 sojky, 1 straka, 5 kavek, 4 vrány, 15 divokých kačen, 8 lysek vodních.

Rok 1573

Obsah ↑

Celý leden a únor jsou teplé dny. V březnu přišly velké mrazy, které držely do dubna. Od počátku května se udělalo zase velké teplo.

V Sirákově spuštěn nový větrný mlýn. Lidé jezdí zdaleka se na něj dívat. Mouka je stejná jako ve mlýně v Poděšíně.

Na každé vesnici je pasák, který pase dobytek jak hovězí tak vepřový. Ráno dobytek vyžene na pastvu daleko do lesa a večer se vrací domu.

Napsat musím co se poklidilo domů (jedna rodina). Seno 4 vozy, otav 2 vozy, řepa 1 vůz, len 4 centýře (1 centýř = 64 kg), zelí 1 láka hotového (1 láka = 70 litrů), medu 3 pinty (1 pinta = 1,9 litrů), mák 1 pinta, boby 2 pinty, hrách vyloupaný slabého půl centýře, fazol 1 pinta, pohanka 9 pint. Zabijeme jedno domácí prase, něco prodáme, 1 starou ovci, něco prodáme, 1 kozu starou, tu možná sníme celou.

Rok 1574

Obsah ↑

V lednu napadlo hodně sněhu a byly velké mrazy. Sněhu je skoro 6 střevíců (2 metry). V domech musí oheň hořet nepřetržitě a všude je plno kouře, protože chaloupky nemají komín. V Rudolci vlci roztrhali 12 ovcí. V březnu se již oteplilo Od poloviny dubna je horko a deštivo. Rok byl úrodný. První sníh napadl v prosinci. Koncem roku sníh slezl a přišel silný vítr a déšť.

Na podzim se zase lovy konají v Poděšíně, Sirákově, Matějově a Nížkově. Používali se klacky, panstvo kuše, luky i ručnice. Uloveno bylo: 9 jelenů, 19 srnců, 1 vlk starý, 3 kuny, 4 jezevci, 2 divoké kočky, 11 zajíců, 2 tchoři. 8 daňků, 4 kolčavy, 3 sojky, 19 koroptví, 11 vran, 6 kavek, 4 sovy, 2 káňata, 13 bažantů, 6 ostřížů a 8 divokých hus. Poprvé letos co se honilo dostali honci pokrm a pivo. Zvěř se vozila do Polné, Přibyslavi, Rudolce a Veselí.

Rok 1576

Obsah ↑

Vyšla nová artikule (nařízení) a to, že se nikdo nesmí bez svolení vrchnosti stěhovat. Kdo tento zákaz porušil byl svázán do kozelce a vsazen do vězení. Mnoho lidí přesto utíká do jiných zemí, převážně do Slezka, Polska a Maďarska.

Katolická církev na každého útočí, aby jejich učení vyznával, kdo jiné víry je, toho se snaží všelijak pronásledovat a strašit. Katolíků je zde všude velmi málo.

V Poděšíně a v Sirákově se lovil rybník a poddaní dostali trochu ryb.

Žid v Polné prodával koření na nemoci.

Podzim přišel studený a již polovině října napadl sníh a byly mrazy až do konce roku.

Rok 1577

Obsah ↑

Začátek roku byl studený. sníh leží od minulého roku a v lednu přišly silné mrazy. V dubnu je už teplé počasí. Zima začala od 12. listopadu a napadlo hodně sněhu. Koncem roku uhodily silné mrazy.

Ženy dělají na wersstadtu (stavu) tkalcovském plátno. Toho je pořád nedostatek. Také ssuby (kožichy) šijí a vyšívají. Boty jak pro sebe tak pro děti si také lidé dělali doma sami. U ssustra (ševce) jsou tuze drahé.

Fissmeisster (porybný) panský každého honí na opravu hrází daleko široko co jsou panské. Do panské obročnice (sýpky) musí každý dát vždycky obilí i ten co málo svého má. Úroda byla slabá a lid měl strach, že do jara pomře hlady. Lidé mají na zimu málo pokrmů. Obilí na mletí ať ve větrném mlýně v Sirákově a nebo v Poděšíně je tuze málo a každý si ještě musí schovat nějaké na jaro aby mohl zasít.

Ve městech i v Polné se objevili plundry (široké nohavice u kalhot). Tato móda přišla ze země vlašské (Itálie). Postřihovač (krejčí) z toho radost má, že více práce pro něho bude. Muži nosí při práci suknice až na zem z plátna režného.

Rok 1578

Obsah ↑

Zima byla slabá a i tak jsou všude špižírny prázdné do dna. Co zbylo tak se zaselo do země a nezbylo vůbec nic. Nastaly zlé časy. V létě chodí často bouřky, ale úroda bude lepší jak v loňském roce. Podzim byl dlouhý až koncem prosince napadlo trochu sněhu.

11. května vypukl v Poděšíně velký oheň, který 3 chalupy celé strávil. Došky jsou vyschlé a tak dobře oheň hořel. Oheň vznikl od smolné louče, když dobytek v chlívě ošetřovali, tak jiskra do slámy na zemi spadla. Dobytek byl zachráněn a něco málo věcí. Vyhořelé chalupy stály u velkého rybníka. Vyhořeli tyto rodiny: Neubauer Alfred, Heinz Pauli a Hofman Gregor. Všichni to jsou Němci, ale našim lidem neškodí.

16. srpna vyhořeli v Sirákově 4 malé chalupy. Všichni byli chudí a jen žili z roboty. Byly to chalupy Johanna zvaného Činčera, Gakobus zvaný Podemlýnský, Garossik zvaný Píďa a Wacslaus zvaný Bartoloměj. Kdo trochu může každý jim něco dá, aby si do zimy nějakou boudu postavili. Oni ty chalupy co u nás i v okolích vesnicích jsou mizerní. Postavené z bláta, dřeva, a slámy.

Lidé raději melou mouku v Poděšíně než v Sirákově, protože je kvalitnější a lacinější.

Rok 1579

Obsah ↑

Od poloviny února přišla tuhá zima a trvala 17 dnů. Sněhu napadlo více jak 6 střevíců (3 střevíce = 95 cm.). Od 11. dubna nastalo oteplení a již se pracuje na poli. Celé léto chodily často bouřky a silné deště. 8. srpna padaly velké ledové kroupy. Rozbily mnoho úrody hlavně v Poděšíně, Rudolci a Matějově. Místy to odplavilo hlínu. Zima přišla 17. října a od začátku listopadu přišly silné mrazy.

Ženy a děti chodí do lesa připravovat dřevo na milíře. Muži chodí do lesa kátit stromy a vozí je do Bohdalova, Polné a Veselí na pilu, kde z nich řežou prkna. Také obilí se chodí mlátit a přehazovat.

Okolo panského rybníka v Poděšíně se všechno trní a křoviny vysekávalo a pálilo na ohni. V huti sklenářské v Sirákově a v hamru železném v Nížkově je dostatek práce.

Mezi Poděšínem a Sirákovem byl bukový a dubový les. V tomto lese zabil blesk pasáka sviní z Poděšína a také 4 velké svině. Lidé více naříkali nad sviněmi, než nad ubohým pasákem, který nikoho neměl a bydlel v chalupě otrhané u mlýna v Poděšíně. Bylo mu 42 let a jmenoval se Bohuslav a pochovaný byl přímo na místě, kde ho blesk zabil. (Tehdy byla cesta mezi Poděšínem a Sirákovem tzv. Polenská cesta nad Poděšínem).

Také v tomto roce se konaly hony na divokou zvěř. Přijelo panstvo naše i cizí se 17 koňmi a 44 honícími psi. Honu se povinně účastnilo 77 honců od dětí po starce. Jen pro zajímavost. V obcích Poděšíně, Sirákově, Nížkově, Janovicích a Záborné bylo ubito 11 jelenů, 17 srnců, 7 daňků, 5 jezevců, 3 vlci staří a 2 mladí, 51 zajíců, 12 králíků, 6 veverek, 8 kun, 3 tchoři, 2 kolčavy, 4 kočky divoké, 2 toulaví psi 22 koroptví, 19 bažantů, 4 sovy, 2 orli, 5 straky, 3 sojky, 16 vran, 4 kavky, 5 divokých holubů, 11 divokých kačen, 3 lysky vodomilné. Honci dostali zvěř hodně rozbitou a psi a kočky.

Rok 1580

Obsah ↑

Nový rok je dost teplý a silně deštivý. Od 6. ledna přišel silný mráz. Sníh ležel do 16. dubna. Zima přišla 21. listopadu hodně sněhu napadlo na Vánoční svátky.

V Nížkově je hamr na železo a hamerník je němec Weismann a lidé se ho bojí, neboť to je velký czernokutilek (zloduch). Také v Pořežíně je hamr na železo.

Hodně lidí umírá hlavně na frysel (rýmu) božec (psotník) a jiné choroby.

Rok 1582

Obsah ↑

25. března napadlo hodně sněhu 1 a půl sáhu člověka velkého. Potom teplo, déšť a vítr silný několik dní panuje. Od 6. dubna je teplo a slunce svítí celé dny. 3. června padaly velké kusy z nebe. Všechna úroda byla potlučena, stromy vyvráceny, obilí v blátě leží, cesty plné bahna. Nejhorší pohroma přišla na Poděšín, Sirákov a Bukovou, trochu také Špinov. V Sirákově opravují 2 rybníky, které se od velké vody rozpadají. Bláto se vyváží koňmi, voly i kravami. Pracovat musí všichni bez odmluvy. Jak Muži, ženy tak i děti. Sníh a silné mrazy přišli 7. prosince. Zima držela až do konce roku.

V červnu zapálil blesk v Polné 12 domů, které celé shořely. Také 4 lidé uhořeli.

Rok 1583

Obsah ↑

Mrazy jsou od minulého roku do 12. ledna. Od konce dubna se pracuje na polích. V červnu a v červenci často chodí silné bouřky, ale škody mnoho nenadělaly. Úroda byla vcelku dobrá. Zima začala 1. listopadu. Mráz a potom zase sníh padal po několik dnů.

Všude okolo lesních cest je mnoho lapků a mordýřů (zlodějů a vrahů). Dříve to tak zlé nebylo a na panství tomu nikdo přítrž neudělá. Dne 7. srpna oheň spálil jednu chalupu v Poděšíně a uhořel v ní jeden pacholek zvaný Štěpán. Mnoho lidí co jsou zedníci opravují a omítají v Polné hradní bránu.

Byl u nás sborník (kazatel) náš bratrský a sebratie (sešlost lidí) veliká z dálek byla na návsi naší. Lidu božího bratrského hojnost přišlo. Lid stižitie sobie (stěžoval si) na panské donašeče, dráby a rychtáře na vsích, kteří lid sužují na robotách. Nikdo nechce smisiti hlawy (ztratit hrdlo) své, ale do nekonečna skuczet (naříkat) nechce. Církev naše bratrská slowe dobře jsoucí (dobrou pověst míti) chce, aby lidu svému pravdu kázala a všechny audy (věřící) podporovala. Církev nechce, aby robotýři stahnuli (napnuti na mučidlech) trpěti a hlavu u země nositi museli po život celý. Nakonec lis sbierku (poplatek) pro potřebu modlitebny v Polné učinil. Hned druhý den jezuiti z Jihlavy po vsích jsou a lidu hrozí peklem, ale nikdo jich na oči nebere a jako vzduch zkažený vítání jsou všude po vsích všech. Sprostný (upřímný) člověk takovou holotu do domu svého pustit nemůže. Katolíci tady nejsou žádní. (doslovný překlad opisu na ukázku jak se žilo.)

Před svátky Vánočními bezhrdlie (násilná vražda) se stala za vsí Poděšín, cestou na Sirákov. Když formani mletí vezli do Sirákova z mlýna Poděšínského Ten člověk Wogtiech zvaný Deutsch(Dajč), napůl on Němec byl. To mu lapkové peníze pobrali, mouku, vůz i jednoho koně. Jeho mrtvého ležet nechali na cestě ve sněhu. Od té doby nikdo toho koně, vůz i mouku neviděl. Každý má hrůzu, když do druhé vsi odjet musí.

Rok 1584

Obsah ↑

Od poloviny března tvrdá zima drží. Všude leží sněhu víc jak jeden metr. Ještě duben je studený a noci chladné. Léto přišlo teplé a suché. Úroda je dobrá.

V Rudolci byl barwirž (ranhojič), jmenoval se Geržabek (Jeřábek), ten léčil hnis pod kůží tím, že rozpálil na ohni nůž a ránu sním rozřízl, až hnis vytekl tak tím rozpáleným nožem rámu vypálil. Hrůza to byla veliká.

Po dlouhém čase se zase uskutečnil hon na divokou zvěř. Lovilo se v Poděšíně, Sirákově a v Záborné. Přijelo 24 pánů na koních, kteří měli 14 psů a k rukám jim bylo 62 honců. Další velký hon byl v okolí Polné, kterého se účastnili honci z Poděšína, Sirákova a Janovic.

Uloveno bylo celkem: 8 jelenů, 17 srnců, 4 daňci, 2 mufloni, 5 vlků, 2 vlci mladý, 11 lišek, 3 lišky mladý, 22 zajíců, 12 králíků, 5 divokých koček, 2 kočky domácí v poli, 8 veverek, 12 kun, 2 tchoři, 4 lasice, 15 divokých kačen, 5 lysek vodních, 4 roháči vodní, 8 kormoránů, 2 orli, 8 sokolů, 1 sova velká, 4 sovy malé, 4 sojky, 2 straky, 4 vrány, 6 kavek a 2 ostříži. 2 koně si zlámali hnáty, 4 psi byly zabiti, 4 páni s koně spadli a také hnáty a ruce si polámali. Psi, kočky domácí i divoké honcům na jídlo dány, kteří vydělané kůže musí odevzdat na zámek. Polámaní koně jsou odvezeni do Polné na jatky. Ostatní zvěř do Polné a ostatním hostům dána.

Rok 1586

Obsah ↑

Zima trvala do 23. dubna a pak se udělalo pěkně.

Lidi pochovával v Nížkově bratrský farář z Polné u dřevěného kostela, který se jmenoval svatý Nicolaus (Mikuláš).

Skončily svátky vánoční, na které mnoho lidí celý rok čeká, aby si trochu odpočinuli. V kostele v Nížkově i v Polné sebranie (sešlost lidí) velká bývá. V Nížkově chodí na slovo boží jak katolíci i Čeští bratři, každá skupina jinak. Bratři velké svátky nedrží, více je drží katolíci, ale těch je tady jen několik. Katolíci si někdy přijdou poslechnout slovo bratrského kazatele z Polné. Kostel je celý ze dřeva a byl postaven někdy před 250-ti roky (1337?). On prý tam byl nejprve jakýsi klášter, kde mniši byli a ty pak za čas od převora jakéhosi byli rozpuštěni, neboť se nedobře chovali. Tu ves i vsi jiné koupil jakýsi pán ze stavu šlechtického, který se jmenoval Čeněk.

Rok 1587

Obsah ↑

V lednu přišly silné mrazy a držely do začátku února. Zima začala 10. listopadu a padal mokrý sníh. Mrazy přišli 14. prosince.

V Nížkově jsou dva mlýny a jeden ještě je dál ode vsi. V Poděšíně je také mlýn a má již dlouho dobrou pověst. V Nížkově má jeden mlýn rodina Wlasstowiczka (Laštovička), druhý rodina Witlaczila (Vitlačila) a třetí ode vsi daleko je rodina od vrchnosti ustanovená a jmenuje se Halamkova. V Nížkově je i stoupa (tlačírna) semínka lněného.

V Sirákově je rychtář, který se jmenuje Tadeass, zvaný Nowotny (Tadeáš Novotný) a lidé pro něho chodí kátit do lesa na Blažkov dřevo, které koupil od pána v Rudolci. Každý toho pána silně chválí za duši jeho dobrou. On jest také člen církve bratrské a hojně penězi ji přispívá.

Lovy na zvěř se konají v Poděšíně, Nížkově, Sirákově a Matějově. Lov trval sedm dní a panstva hodně na koních se psy a pacholky přijelo z Polné, Žďáru, Přibyslavi a i jiní. Uloveno jest: 6 jelenů, 17 srnců, 13 daňků, 2 vlci, 6 kun, 2 tchoři, 39 zajíců, 88 bažantů, 36 koroptví, 17 vran, 8 kavek, 4 sojky, 7 sov, 8 hus, 12 kačen, 5 ondater, 4 bobři, 1 orel a 3 ostříži.

Rok 1588

Obsah ↑

Do 24. ledna hodně sněhu leží. Mrazy jsou každý den veliké. Potom 4 dny pršelo a opět sněžilo. Sníh je do výšky 1 sáh vysoko (asi 178 cm) Chaloupky ani nejsou pod sněhem vidět. To trvalo až do března. Od 12. dubna začalo teplo.

Rok 1589

Obsah ↑

Od minulého roku leží všude mnoho sněhu až 3 střevíce (95cm) a vydržel až do 13. dubna. Mrazy velké nebyly. Nová zima začala 6. prosince, kdy napadl sníh. Poslední den v roce padal mokrý sníh z deštěm.

V Nížkově v hamru železném se dělají potřebné věci jako kotle, železa na pluh (radlice) sekery, motyky, železo na kolesa, vozové kování, kramlice, hřebíky do šindelů, a jiné dobré věci. V Poděšíně, Sirákově, Olešence, Bukové, Špinově, Rudolci, Újezdě, Matějově je hodně dobrých hrnčířů, kde dobré věci do famílií (rodin) potřebné jsou po celý rok. Oni jsou pěkně barevně vybarvené a zdobené.

Robotníci robotují od slunka do slunka hlavně v Poděšíně, Nížkově, Sirákově a v Polné.

Rok 1590

Obsah ↑

Na den svaté Trojice přišla silná vichřice a bouře s deštěm. To se opakovalo 15. června, kdy velké kusy ledu padaly. 29. června zase velký vítr a silný déšť přišly. 29. července znovu velké větry a déšť přišly, to trvalo 4 dny. Nebe bylo černé jako kdyby přišel konec světa. Voda učinila velké škody v Poděšíně, Nížkově, Rosičce a Sázavě. Deště chodí pořád a úroda hnije na poli. Úroda byla slabá. Obyvatelé mají starost, aby dožili do jara. Obilí bylo tuze slabé, zrovna tak pohanka, fazol, mák, hrách i medu bylo málo. Dobře se urodilo akorát zelí a řepa.

Rok 1591

Obsah ↑

Letos bylo zavedeno nové písmo a tak každý píše jak se mu to podaří. Horší na úřadech panských, oni všelijaké čachry tak s písmenama činiti můžou, aby to nikdo přečíst nemohl.

Zima začala 14. prosince.

Rok 1592

Obsah ↑

Sníh a mráz drží od loňského roku. Největší mrazy byly od 12. ledna do 3. února. Pak již to bylo lepší. Sníh ležel do 4. dubna a byl 1 a půl kroku vysoký (1 krok = 75cm). Potom se udělalo teplo. V červenci chodí často bouřky. 18. října napadl první sníh. 22. listopadu silné mrazy udeřili, ale sněhu je málo. 26. prosince udeřili ukrutné mrazy a trvaly až do příštího roku. V Sirákově bydlí Honzík zvaný Kučera a Wacslav zvaný Chromey. Obě rodiny mají hodně dětí a jsou tuze chudí. Každou chvíli jim uhyne dítě na nějakou nemoc.

V Poděšíně se v rybníku ve vsi utopili 2 chlapci ve věku 4 a 7 let. Jedno bylo Neubauera a druhé Eliáše rychtáře obecního v Poděšíně. V Poděšíně v létě shořela jedna chalupa od blesku. Shořelo úplně všechno i dobytek, slepice, husy i pes. To bylo v noci, kdy každý v loži svém odpočívá po těžké robotě. Nezbylo jim zhola nic. 14. října v Nížkově shořelo 5 chalup od světla z loučí smolných v chlívě jednom. Také 1 stará baba tam shořela dočista.

Lidé chodí medovat do pusté vsi Blažkov. Chodí tam z Rudolce, Matějova, Újezda, Poděšína, Sirákova i Bohdalova. To pak všelijaké narážky jsou, že tam poklady hledáme.

Rok 1593

Obsah ↑

Od loňského roku drží silné mrazy, které trvají do 6. ledna. Nová zima začala 28. listopadu. Prosinec byl celý mokrý bez sněhu, i mrazy byly slabé.

Když se konala svatba, muselo se žádat na panství do Polné a zaplatit za povolení ½ kamene sejra dobrýho, 2 žejdlíky medu včelího od včel domácích, 50 vajec od kur domácích, 1 ovčínku (jehně mladé), 3 zlaté na ruku dát. Svarbu uzavíral prodikantus bratrský z Bohdalova Jaroslav, zvaný Johanides. On sobě vzal na potřebu církve 1 zlatý a trochu jídla navrch.

Rok 1594

Obsah ↑

14. ledna přišel silný mráz. Dobytek i lidé trpí velkou zimou. Lidé chalupy ucpávají slámou, drůbež, husy, kačeny i ovce berou do domu, aby nezmrzli. V jizbě se musí hodně topit a všude je mnoho kouře, který utíká stropem na poval a odtud pryč. Od velikonoc už je pěkně. Celé léto chodí často bouřky a 15. června padaly kroupy, ale velké škody nenadělaly. Úroda byla velmi slabá. Zima přišla 10. listopadu. Ke konci roku leží na dva střevíce sněhu (asi 60cm).

V Poděšíně se opravují 2 rybníky panské a jeden obecní. V Janovicích cikáni zapálili oheň a vyhořeli dvě chalupy. Za pár dní se to samé seběhlo v Rudolci, tam jedna chalupa shořela. Ten samý den se v Poděšíně koně splašili od sedláka a zabil se pacholek zvaný Bert. Pochovaný byl na poli toho sedláka. On prý víry žádné nebyl a tak se to někdy se zemřelým dělá. Také v Sirákově ve sklený huti přišel o život robotýř sklenářský, který se jmenoval Jiří zvaný Chlup. Horké sklo se na něj rozlilo a on shořel skoro celý.

Rok 1596

Obsah ↑

Od začátku roku leží málo sněhu. Léto je teplé, a tak seno se všude hojně suší a na panské statky vozí. Úroda byla tento rok dobrá.

Muži chodí do lesa kátit dřevo, ženy a děti tahají dřevo na hromady, aby bylo připraveno na jaro na milíře. Domů si nikdo nesmí nic vzít. Ve Veselí se budou stavět nové chlévy a lidé z paství Polenského musí pomáhat. Ty peníze do kasy v Polné půjdou. Také když v hamru železném a skleném práce není, to všichni zase musí robotovat pro panstvo. Chodí kamení lámat, vápno hasit, písek kopat, a to pak na místa potřebná vozit s voly nebo koňmi. V Nížkově jsou velké panské chlévy a ovčírny. Velký oheň vypukl v Sirákově a šest chalup na popel shořelo. Ti lidé nic nemají a tak každý, kdo může jim podá pomocnou ruku, aby měli jít kam na zimu. Každý se snaží, aby nové chalupy postavil, ale peníze nikdo nemá. Panstvo jim dalo výjimku a potřebné dřevo jim dá. Část budou v penězích vracet, část zadarmo robotovat 4 roky. Za robotu dostanou jen tolik peněz, aby neumřeli hlady. Shořely chalupy Hofmana, Deutsche (Dajč), Chromého, Hrnčíře, Kučery, Sobotky. Mnozí pohořelí by chtěli odejít na jiné panství, ale to jim páni nedovolí.

Mnichowanstwo (mniši) katoličtí z Ihlavy po vsích chodí a chalupu od chalupy navštěvují a nutí lid prostý, aby do církve katolické vstoupil. Nikdo ani v Poděšíně, Sirákově ani Nížkově i jinde nechce jich poslechnout. Jen v Poděšíně jsou 2 rodiny německé a napůl katolíci jsou. V Rudolci jich hnali z obydlí klacky až na hranice panství Polenského u vsi Janovické. Tak bylo i v Nížkově a Újezdě. Oni lidi straší peklem a ohněm věčným, ale sami peníze rádi mají a břicha jako sudy naduté mají.

Rok 1597

Obsah ↑

Léto přišlo teplé, ale jsou časté bouřky a déšť. Úroda je dobrá a tak velká starost pominula. V lesích hodně hub roste a také borůvky, jahody a maliny. Každý si trochu domu natrhá i když je to zakázané. Jinak lesy jsou plné dobytka od jara do podzimu, takový zvyk pradávný panuje, že svinipasi (pasáci vepřů), i pasáci hovězího to tak povolené mají. Lesy pak silně poničené jsou a proto v lesích panských se moc pást nemůže. Hádky pořád s panstvím jsou. Nařízeno bylo, aby okolo panských pozemků sloupy a ráhna dány byly proti pasení. Do vsi Veselí chodí hodně chlapů robotovat na stavbu chlévů. Do Veselí formani sváží dřevo na stavbu chlévů. Velké hádky jsou na hranicích panství Rudolce a Veselí s povolením průjezdu. Slušnost zde žádná není.

V hamru v Nížkově práce naplno běží, dohání se to co bylo zmeškáno, když nebyla železná ruda. Dne 22. srpna přišel velký oheň na ves Zábornou. 4 chalupy ohněm na popel padly i s úrodou. Také v Polné oheň spláchl 11 chalup po úrodě, když 4. září v noci oheň začal u pekaře Johanka, zvaného Skočdopoli. Aby tomu nebylo dost tak 11. září 1 chýše obecní v Poděšíně shořela, kde svinipas jménem Jakoubek bývá. Chýše shořela i s tím Jakoubkem, mrzákem obecním. On asi oheň sobě dělal a usnul.

Lovil se rybník Peklo v Polné, ten je tuze velký. Také 2 rybníky menší v Poděšíně, 1 větší v Sirákově a 1 v Nížkově. To trvalo do 20. listopadu, když už všude sníh ležel.

Také se konali lovy na zvěř v Poděšíně a okolí. Přijelo mnoho panstva z Polné, Rudolce, Žďáru a odjinud. Bylo ubito a zastřeleno: 14 jelenů, 22 srnců, 18 lišek, 3 vlci, 5 jezevců, 18 veverek, 9 kun, 51 zajíců, 19 králíků, 5 kolčav, 2 bobři, 5 ondater, 22 divokých kačen, 5 vodních lysek, 2 roháči vodní, 3 orli, 5 ostřížů, 19 bažantů, 22 koroptví, 3 sojky, 5 strak, 4 holubi, 6 sov, 1 raroch a 3 divoké kočky. 4 koně si polámali nohy, byli zabiti a odvezeni na jatka do Polné.

Rok 1598

Obsah ↑

Zima dobře drží a mrazy jsou silné. Zima trvala až do 8. května, pak se oteplilo.

Pořád nové nařízení z panství na lid robotný přichází. Zakázáno je v lesích roští sbírat, lesní plody také a dobytek poddanský do lesů panských se nesmí pouštět. V Sirákově je dráb, zvaný Czinczera (Činčera) on lidi zle honí. Slušnost nemá v sobě žádnou. On umí každého dobře urážet. Lidi říkají, že je to dunst (pitomec, člověk slabomyslný) a on to nerad slyší.

V listopadu se zase konají hony tentokrát jsou společně s panstvím Rudolec. Do Rudolce každý rád chodí, protože dobře se tam žije lidu poddanému, když milý správce tam panuje. Uloveno bylo: 12 jelenů, 19 srnců, 5 daňků, 6 muflonů, 2 vlci, 11 lišek, 6 jezevců, 2 divoké kočky, 2 tchoři, 7 kun, 1 bobr, 6 ondater, 39 zajíců, 18 králíků, 26 koroptví, 17 bažantů, 6 divokých hus, 9 divokých kačen, 6 sov, 2 orli, 3 poštolky, 11 vran, 15 kavek, 6 sojek a 7 strak. Maso z koček, bobrů, ondater, veverek a kun dostali honci a kůže vydělané odevzdají v Polné. Na statku a zámku v Rudolci, každý kdo honil z poddaných zvěř dostal 2 holby (1 holba =0,707 litrů) piva z Rudoleckého pivovaru, rožněné maso z králíků ulovených. To nikdy v našim životě jsme od panstva našeho neviděli. V Rudolci velké chmelnice jsou, cestou směrem ke Stájské vsi.

Rok 1599

Obsah ↑

Hned od začátku roku přišel déšť, sníh nikde žádný není. V únoru a březnu napadlo hodně sněhu. Od 11. do 19. února panují silné mrazy. Potom se oteplilo. Jaro přišlo pěkné a teplé. 22. července přišla velká bouřka. To po poledni ze strany západní velké mraky se přivalily a pak kusy ledu padaly dlouhou dobu. Pak se to otočilo na jižní stranu a opět velký liják přišel. Všude je bláta na dva střevíce (střevíc = asi 30cm). Rybníky jsou plné bláta. V Poděšíně velký rybník ve vsi je zničený a všechny ryby zahynuly. Nato přišlo velké horko a smrad je všude z mrtvých ryb. Přišel rozkaz z Polné, že všichni robotýři i všichni ostatní musí ihned všechno opravit a pracovat musí od slunka do slunka. V Sirákově má větrný mlýn křídla polámaná a šindel potrhaný se všude po zemi válí. Skoro všechny chalupy v Poděšíně, Sirákově a Matějově mají došky ze střech pryč. Také mnoho slepic, hus a kačen i malé ovce mrtvé v blátě leží. Úroda je mizerná a taková bída ve vsi i okolí již dlouho nebyla. První sníh napadl 6. listopadu a vydržel do konce roku, i když mrazy byly slabé.

Dráb chodí po vsi a na mlácení a foukání obilí musí ženy a děti do Nížkova, Polné a Veselí. Také len musí zpracovávat a hnůj kydat. V lesích se dřevo seká a na jaro do milířů připravuje. Ovocné stromy jsou zde velice málo. To bývá veliká vzácnost.

Rok 1600

Obsah ↑

Tak slavný začátek roku nového by býti měl, ale nikdo do hlavy si to numero (číslo) nebere. Život pořád stejný jest den každý a každý tok také. Někteří lidé strach mají, co zase to numero přinese nového? Co by mohlo býti, když robota je, starosti také a co víc čekání bude? Nikdo neví nic. To ten predikantus náš bratrský, kterého v kostele našem v Polné i Nížkově posloucháme na srdce nám radu dává, abychom pevni ve víře své byli, dobro všichni činili a pevní jako kámen byli. Proč že to má takto být se ptáme často jeho? On praví, " nepřátelé naši, co Řím na nich žádá, moc chtějí uchopit krví prolitou, oni jako vlk v rouše beránčím mezi lid sprostý (obyčejný) se vkrádají, mluvu krásnou mají a nebe slibují, nebo zatracením věčným zase hrozí Vám všem. To mnišstvo, jezuité potvorní nepotřebují Vás, ale Vaše ruce a práci, desátky, život rozmařilý, aby oni vedly a světu celému svoji víru vnutili. Vězte, že den přijde, kdy oni Vás na hranicích ohnivých pálit a mučit budou, jak zvykem jejich jest. Ohněm a mečem dosáhnou vlády své, když my všichni slabí budeme a jako stádo oveček v houfu nepůjdeme za Pánem svým. Dne jednoho nečekejte, že Vám pokoj dají, i když hrstka, nepatrná v klášteřích a sídlech svých jest. Jen lidé slabí, nepevní ve víře naší k rozpolcení dojdou a pak, aby hanbu a slabost svou zakryly, sloužit jim s povděkem budou. Oni i dítka jejich tak na věky celé hanbu svou ponesou v hříchu věčném. Přijde doba zlá a vy, kteří tady stojíte, zradíte, nebo i dítka Vaše víru svou za groš jidášský, aby jste život sobě zachránily, neb i majetek svůj. l když dneska Vám se zdá, že bludy kážu vám, ale vím, o čem hovořím a zlé časy se na vás chystají. Ta slova si každou chvílí přeříkáváme, tak jak jsem si je poznamenal na papír do Kroniky naší. To vším (všem) lidem často opakují, aby to v pamětí chovali. Roku toho, co píše se rok 1600 jest duší ve vsích těch církví: V Sirákově katolík žádný, v Nížkově 4 familie (rodiny) katolické, v Augezdie (Újezdě ) žádná katolická, v Poděšíně 2 rodiny katolické, v Rudolci 10 rodin katolických, to jsou osoby cizí, co na panství jako řemeslníci dočasně jsou, oni se tam nenarodili, v Bohdalově 8 rodin, ti jsou původu německého, v Matějově 3 rodiny katolické.

Kostel v Nížkově slouží oběma církvím společně, tak tomu jest i v Bohdalově, protože pán na Rudolci a majitel panství jest vyznání našeho českobratrského.

I pán v Polné jest víry naší, horší to je s úředníky na panství, ti všelijaké víry jsou a na dobu svou dlouho čekají, aby moci svou poddaným vládnuli.

Léto studené a deštivé zase jest. Takovou bídu, co jsme prošli rok minulý dlouho nezapomeneme.

Na tu zimu a zlý čas jsme dosti toho poklidili, tak stačit nám to jistě bude dojista.

U všech rybníků v Záborné, Janovicích, Sirákově, Poděšíně, Olešence, Bukové i jinde se všechno před zimou opravuje, aby ryby nehynuly a dosti vody měly.

Rok 1601

Obsah ↑

Sníh napadl v polovině prosince.

Rok 1602

Obsah ↑

Sníh leží od minulého roku až do 19. března. 26. dubna napadlo sněhu do výšky 2 stop a ležel až do 8. května a pak přišlo teplo. Úroda byla dobrá. Konec roku přišel tuze studený. Mráz byl od 14. prosince až do konce roku. Sněhu byla 1 stopa.

V Poděšíně je sedlák Anders (Ondřej) a má dobré voly a všechno těžké s nimi dělá.

Lovil se rybník v Poděšíně, 2 malé v Nížkově a 2 v Záborné. Loví se také rybníky v Rudolci Zadní Křivý, obecní Prádlo a Pařezný. Tam se lovilo dobře, protože pan Chroustenecký, hrabě v Rudolci, nám ihned zaplatil a také každému dal ryby.

Mlýn v Sirákově je zase opravený, a tak se v něm zase bude mlít. Lidé, ale radši jezdí do Poděšína, tam se zdá mouka lepší a mletí je lacinější.

Rok 1603

Obsah ↑

Tuhá zima byla od 7. do 12 ledna a od 11. do 27 února. Voda je zamrzlá pod silným ledem a tak se musí na jídlo a dobytku sníh rozpustit v kotli. Také dobytku se musí paznehty hadrem nebo slámou omotat, aby nepadl na nohy. Úroda byla dobrá. Zima začala 17. prosince a hned napadlo hodně sněhu a pak z toho byla voda. Poslední den v roce napadlo hodně sněhu a byl silný mráz.

Za prvé musím napsat, kteří lidi v Sirákově bydlí a jaká řemesla se tady nachází, aby k upamatování bylo na druhý čas:

  • Flesar Gallus III. – sklenář a mistr
  • Czincžera Johanus (Jan) – dráb panský
  • Kucžera Wacslaw (Václav) – pomocník rychtáře
  • Pitha Garossik (Píďa Jaroslav) – sítař
  • Bartossik Wacslaw (Bartošík Václav) – kolář (zde bydleli Hrnčířovi vedle)
  • Chromey Wacslaw – kovář a podkovář
  • Dreycžek Wondra (Drejček Ondřej) – velký sedlák – druhý největší
  • Huniacžek Giržik (Huňáček Jiří) – rychtář obecní – první velký sedlák
  • Heinz Alfred (Němec) – sklenář a mistr

Rok 1604

Obsah ↑

  • Sobotka Anton – majitel větrného mlýna
  • Hofmann Franzi (Němec) – foukač a brusič skla
  • Jahn Adalbert (Vojtěch – Němec) sklenář a foukač skla
  • Deutsch Karl (zvaný Dajč – Němec) – sklenář a mistr topič u pecí
  • Hanzkreuz Kurt (Němec) – spolumajitel huti sklené
  • Handsuh Konrád – majitel huti s rodinou

Také je v Sirákově hamr železný, který dlouhá léta nepracuje a zase letos znovu pracovat má. Majetek to je Němce Hanze Handsuha a jeho rodiny. Také tady je obecní pasák prasat zvaný Pepin a krav Julián. Dohromady je v Sirákově 15 rodin, z toho 9 Českých a 6 Německých. Žen vdaných je 14, vdovy žádné, chlapců 29 a dívek 38.

Hamr železný začal v Sirákově pracovat 1. května a majitel shání lidi na práci zdaleka, protože panství nechce povolit, aby poddaní místo na polích a lukách pracovali v hamru. Také v hamru v Nížkově mají hodně práce a taktéž v sklené huti v Sirákově.

Povídá se, že má být vojna a to by zlé časy nastaly, protože se domů vždy někdo nevrátí živý a zdravý.

6. července velký oheň přišel v Nížkově. 4 chalupy na popel padly i s dobytkem. Oheň vypukl v noci, když všichni spali a byli rádi, že si vůbec holé životy zachránili. 14. července vypukl oheň v Sirákově u Pithy (Pídi) a shořel mu chlév, ovce i kozy. a nakonec 1. srpna večer, když se setmělo vypukl oheň v Poděšíně u sedláka Freibauera (zvaný Frýpauer), to je Němec. Nezůstalo mu vůbec nic, jen kousek chléva, ale dobytek se zachoval všechen. To byly hrozné dny.

Byly lovy zvěře, ale jen v Polné a okolí, od nás tam pár honců také šlo.

Rok 1605

Obsah ↑

Zima byla dlouhá, a tak se hodně dřeva spálilo. Léto bylo pěkné, a tak úroda byla dobrá, a tak je menší starost, jak přežít. Zima začala 4. prosince, napadl sníh a byl slabý mráz. Silný mráz začal 14. prosince a také sníh hojně padal a vydržel do konce roku.

Hned na počátku roku musím napsat, kteří lidé žijí v Poděšíně, který je kousek od nás.

  • Feyth Jakobi, zvaný Feytyn, nebo také Fojtýn – sedlák malý a dráb obecní.
  • Grubhofer Karl, zvaný Potocký, jinak on je Němec – robotýř v huti Nížkovské.
  • Grubbauer, zvaný Krupauer, také Kroupa zvaný – sedlák menší jinak on je Němec.
  • Neubauer Franzi, zvaný Najpaur, nebo také naprd – sedlák větší jinak je Němec.
  • Hochler Adalbert, zvaný Hoch – mlynář dobrý, je napůl Němec.
  • Freibauer Eliass (Eliáš), zvaný Frýpaur, vykoupený je z robot, sedlák svobodný, také on je Němec a je v Poděšíně rychtářem. (Má také syna Eliáše).
  • Nedielka Wladymier, zvaný Šnajdr – on je krejčím dobrým.
  • Czyncžera Joza, zvaný Ptáčník – kolář panský a robotýř.
  • Piebel Wolf, zvaný Vlček (wolf je v Němčině vlk) – robotýř v huti sklené Sirákově jako forman jezdí, jinak je Němec.
  • Dreibauer Ludvig, zvaný dýrpauer, nebo také dírpaur – robotýř v huti železné v Sirákově, je mistr, jinak je Němec.

Rok 1606

Obsah ↑

Také v Poděšíně je svinipas obecní, on je cizí a jmenuje se Božej, zvaný Jelínek. S ním bydlí druhý obecní pasák, který se jmenuje Rokyta, zvaný Janek.

Ve vsi je jeden rybník obecní velký a 2 rybníky panské, také potok tady je, kde mlýn stojí. Mlýn je Adalberta Hochlera. Také je zde několik panských rybích sádek a také 2 panské haltýře. Z Poděšína vedou cesty do vsí Sirákov, Nížkov, Matějov, Rudolec. Cesty jsou velmi špatné. Kostel jest společný pro vsi okolní víry bratrské i katolické, těch tady všude málo. Tam taky zemřelí jsou pochovávání nebo do Polné jsou voženi. Někteří Němci jsou katolíci.

Také byli lidé pomáhat v Rudolci stavět chmelnice. Chmelnice se staví podle cesty vedoucí do Stáje. To vysoké sloupy se do země dávají a ty pak ten chmel pevně drží. On je tam veliký zámek a také tam věž zubatá vysoká stojí. Na té věži orloj mají, to pro nás byla novinka, vždyť hodiny ve vsi nikdo nemá a ani je nerozezná. Ten orloj 1 ručičku má, která na numerech dobu ukazuje. Ten zámek má dvě poschodí, jak je velký. Okolo toho zámku je velká zahrada na zeleninu a jsou zde i ovocné stromy. Všude jsou vysoké zdi kamenné hradby do výšky 3 a půl látra (1 látro = 2metry). Brána je železem okovaná na straně západní a také na straně severní. Na střechách je šindel a některá okna mají sklo, které je složené z malých kousků a do olova lité. Na všech oknech jsou dřevěné zdobené okenice. V druhém poschodí jsou průchozí ochozy kolem celé zámecké budovy. Na rozích jsou malé kryté věžičky, které mají střílnu a stráže tam chodí ve dne v noci okolo celé budovy a okolí pořád pozorují. Na straně jižní jsou divné kamenné krákorce s hlavami lidí a zvířat. Na nich jsou postaveny kamenné zídky a z nich se dá jít do komnat, protože tam jsou vsazené dveře (byly to balkony a z nich kamenné odtoky dešťové vody, aby netekla po zdivu zdobeném všelijakými výjevy ze života). V maštalích je hojnost koní pod sedlo a mají i koně tažné. Je tam i dobytek hovězí a mají tam i velké množství ovcí. Před zámkem na západ mají jízdárnu, kde panstvo v kratochvíli na koních rajtuje a baví se v rozličných turnajích. Pán na Rudoleckém zámku se jmenuje Chroustenecký, zvaný ušlechtilý a je církve bratrské. Je to pán tuze spravedlivý a poddanými milovaný, protože je tolik nesužuje robotou a lidu obyčejnému se nestraní, ale naopak jej vyhledává.

Lovy na divokou zvěř se konaly v Nížkově, Poděšíně, Skrejšově a Záborné. Uloveno a ubyto bylo: 3 jeleni, 14 srnců, 6 lišek, 8 divokých prasat, 1 divoká kočka, 4 bobři, 19 zajíců, 1 vlk, 6 muflonů, 9 kun, 3 ondatry, 3 jezevci, 4 tchoři, 48 koroptví, 6 sov, 4 ostříži, 17 vran, 17 bažantů, 2 orli, 10 kavek, 18 divokých kačen.

Rok 1607

Obsah ↑

Od začátku roku panují silné mrazy, které trvají do 11. ledna. Na den Zjevení Páně i druhý den přišly tak silné mrazy, že v jizbě v putnách zamrzla. Ve sklené huti i v hamru železném v Sirákově i v Nížkově několik dnů práce stojí, jak silné mrazy panují. Sněhu je málo a tak led musíme v kotlích rozpouštět, protože voda ve studních vymrznutá je. každou noc musíme slámu okolo dveří i u chléva narovnat. Na sebe silné a velké ovčí šuby (kožichy) dáme, ale i tak je zima, že se spát nedá. Jaro nastalo 30. dubna.

Po vsích chodí všelijací tuláci (celé rodiny) i s dětmi a prosí o jídlo. Oni jsou zdaleka a tuze bídní jsou. Kdo srdce dobré má kousek chleba nebo kaše jim dá. Horší je, když přijdou černí cikáni, to každý hned všechno ukryje. Protože oni na žádnou práci nejsou a co vidí to ukradnou. I když jsou to také lidé, ale oni se neumí chovat a hned každému nadávají. Někteří veliké nože mají a s těmi nám před očima šermují a hrozí nám smrtí. To musíme vzít hnojné vidle a od chalupy je ženeme. Kdyby práci chtěli, tak by to bylo jiné.

Chodili jsme opravovat rybník zvaný Kněžský do Veselí, který je majetkem obce od roku 1563 a to za panování pana Zygmunda Heldeta z Kementu. Veselí má právo varečné na pivo od roku 1536. 18. srpna vypukl v Sirákově požár. Shořela chalupa Kurta Hanzkreuze a Pithuvjesta. Zima začala 10. prosince a mráz a sníh padá a drží do konce roku.

Rok 1609

Obsah ↑

Celý leden padá sníh a dost silné mrazy chodí. V březnu slezl všechen sníh. Léto bylo celé mokré a tak úroda je špatná. 22. srpna velké ledové kroupy přišly. Kusy ledu leželi několik dní ve vsích Poděšíně, Sirákově, Janovicích a Matějově. V Poděšíně rybník na návsi má díravou hráz. Dráb z Poděšína je na lidi zlý a i rychtář se ho bojí. Jmenuje se Jakobi Feyth a je malý sedlák. Zima začala 4. prosince a silný mráz přišel ke konci roku a sněhu napadlo dva střevíce. Všude okolo je daleko vidět jak z lesů se dým valí to milíře se všude rozhořely, jako každý rok. Okolo Poděšína, Sirákova, Nížkova, Újezda, Matějova, Rudolce a k Polné. Celé dny není vidět na krok od silného dýmu. Uhlí dřevěné je pořád potřeba v hamru železném i skleném. Hodně se také vozí do Ronova. V Sirákově chce Němec Konrád Handsuh, majitel huti končit a do Německa odejít z celou rodinou. Jeho bratr Wilhemus již dříve také odešel. Ten Konrád má huť od roku 1577 a již dobře Český jazyk zná. Manželku má z Nížkova a jmenuje se Jaromíra z rodu Václava Pazoura. V Poděšíně dělají dobrou mouku a tam každý chce mlít. Je vydaný Majestát od císaře Rudolfa II, o náboženské snášenlivosti. To se tuze nelíbí katolické menšině, která nechce uznat jiné náboženství a zle potajmu na císaře nadává.

Rok 1611

Obsah ↑

V lednu byli 8 dnů silné mrazy a pak 15 dnů koncem února a začátkem března. Potom přišly lepší časy a teplé dny, ale málo deště. Celé léto je studené a mokré. Na polích, která jsou nízko položená stojí voda a obilí je pohnilé. Zima začala 22. listopadu silným povětřím a mokrým sněhem. Za dva dny napadlo sněhu na 2 střevíce a mráz držel až do konce roku.

Všude se povídá, že v České zemi všelijaké nové věci se konat budou. 1. března vtrhli do země pasovští žoldnéři. Každý má velké obavy co bude dále. Snad k nám také loupit nepřijdou.

Rok 1612

Obsah ↑

Jaro přišlo dlouho, když už doma máme všechno snědené a dobytek je tuze vychrtlý. Hodně jsme toho prodali za malý groš na jarmacích všelijakým farleržuom (flákačům, povalečům) kteří levně nakupují a draho prodávají. Co jsme však mohli dělat, když krmení nebylo ani pro dobytek ani pro lidi. Léto bylo lepší a úroda byla dobrá. V červenci a srpnu bylo několik silných bouřek, ale větší škody nevznikly, jen zapálil panský les u Poděšína, ale to nám je jedno. Silná zima začala od 28. listopadu.

Tak už s tou sklenářskou hutí bude konec. Ten Konrád Handsuh všechny lidi z práce doma nechal. Pravil, že držení huti se nevyplácí. On, že lituje lidi chudé i svou rodinu, že bída větší u nás nastane, ale že on se dřít nadarmo také nemůže, když obchod není už dlouho dobrý. Také v Německu již dobré sklo dělají a tak kam se vozilo o něj nemají zájem. V Německu hodně českých sklářů pracuje a tak tam odešly celé rodiny. V Nížkově v hamru železném ještě mají práce dost. Také hamr železný v Sirákově pracuje, ale lidé tam jsou všichni cizí. Dne 21. listopadu je konec roboty ve skleném hamru v Sirákově.

Lovil se rybník v Záborné zvaný Horní a 2 malé, 1 v Janovicích zvaný Grošík, v Nížkově 1 obecní a v Polné zvaný Podleský.

Rok 1614

Obsah ↑

Zima byla tuze dlouhá až do konce dubna. Všude bylo mnoho sněhu a mrazy silné často chodily. Ještě v březnu. Léto bylo studené a často silné deště a bouřky chodí. Lidé mají strach, aby bylo co jíst. Zima začala 19. října, když napadlo hodně sněhu a pak zase déšť a mrazy jsou. Silná zima začala 14. listopadu. Sníh i mráz držely pevně. Někteří hospodáři mají na poli ještě oves, hlavně v Poděšíně, Sirákově a trochu v Janovicích.

Mniši z Jihlavy zase chodí po vsích a přemlouvají, aby všichni na katolickou víru přešli, že se budou mít dobře.

V září se mord stal v Sirákově. Vražedník byl neznámý a zavraždil syna rychtáře Sobotky ve své chalupě. Zavražděnému bylo 22 let. Ten vrah všechny peníze pobral, ručnici, sekeru, kalhoty, další oblečení a uzené maso. Nikdo nikoho neviděl a sousedi říkali, že jich muselo být víc, protože by to jeden všechno neunesl. Nikdo nebyl dopaden a všichni velice litují syna rychtáře.

Úroda byla dobrá. Lidé také chodí vybírat med z dutých stromů od divokých včel do pusté vsi Blažkov. Po té vsi už jen málo zbytků je vidět. Pole z pusté vsi vrchnost pronajímá lidem z Poděšína, Sirákova, Rudolce, Bohdalova a Matějova.

Lovil se rybník panský a obecní v Poděšíně, dále v Sirákově, Záborné a v Nížkově. Všichni co zdraví jsou do bahna jít musí chytat ryby a do sudů je dávat. Vždycky je mnoho lidí nemocných někteří dokonce zemřou na zápal plic. To vrchnost tak moc nezajímá.

Rok 1615

Obsah ↑

Všude leží až 3 lokte sněhu (1 loket 59,4cm) tak se nemusí chodit robotovat. Zima byla dlouhá a sníh leží až do března. Největší mrazy byly v únoru a v polovic března. V dubnu již přišlo teplo. V létě uhodila velká horka a dost často jsou bouřky. Od poloviny září každý den prší, a kdo úrodu včas nepoklidil, zle se mu vede. 29. září padaly kroupy. Přišlo silné povětří a náramná zima. Vyvráceno bylo mnoho stromů a střechy jsou potrhané. Rybníky v Poděšíně, Sirákově a Nížkově jsou plné bahna. Vždyť déšť trval skoro bez přestání od 9.září do konce měsíce.

Všichni chlapi nosí dlouhé vlasy a vousy, takový je to zvyk. Když jdou do války tak jsou ostřiháni od bradýře (holiče). Kdo nenosí vousy, ten je jenom k posměchu. On pak jako baba holý vypadá.

14. srpna shořela od blesku jedna chalupa v Poděšíně a dvě chalupy v Nížkově.

V listopadu se konaly lovy na divokou zvěř v Poděšíně, Rudolci, Veselí, Nížkově a v Polné. Uloveno bylo: 6 jelenů, 9 muflonů, 2 daňci, 1 vlk, 1 jezevec, 19 srnců, 3 divoké prasata, 8 veverek, 8 kun, 1 tchoř, 17 lišek, 6 divokých koček, 9 divokých hus, 67 koroptví, 5 sojek, 1 orel, 38 vran, 19 kačen, 44 bažantů, 7 sov, 19 kavek a 3 poštolky. Všechno bylo odveženo do Polné, Veselí, Nížkova a Rudolce, kde se veliké oslavy konají. Každý robotýř, chlap dostal 1 kus zvěře poničené a nebo kavky, vrány, poštolky a veverky.

1617

Obsah ↑

Zima je tuhá a v chalupách se musí neustále topit. Běda tomu kdo dřevo nemá a nebo nic nedělal, aby si forotu učinil. Mrazy jsou silné do polovic ledna, konec února a 10 dní v březnu. Doma už je málo krmení pro dobytek a každý čeká na jaro, které přišlo až koncem dubna a pak hned teplo nastalo. Úroda byla dobrá a domu se dobře poklidila. Silná zima udeřila 30. listopadu a držela do konce roku. Sněhu je málo.

V Nížkově v železném hamru je tuze zle. Mají málo železné rudy a formani ji musí vozit zdaleka i když okolo ještě po vsích je. Také uhlí dřevěné se těžko shání a je ho málo. Panstvo své lesy hlídá a co se v milířích pálí, to prvně oni si nechají. Majitel Nížkovského železného hamru pravil, že napospas tu huť nechá, nebo ho prodá a železo se dělat nebude. To je velice zlé pro ty co v hamru dělají, to aby zase na panské robotovat šli.

Všude je slyšet, že německý jazyk jako hlavní bude zaveden. To by byl konec pro náš národ český, moravský, slezský a lužický. Tak je tomu v Německu, kde dříve více Slovanů bylo a teď už jsou tam jenom zbytky a jsou silně pronásledované a nuceni, aby se za němce hlásili. Naštěstí byl vydaný zákon na ochranu našeho jazyka českého.

Lovil se obecní rybník v Poděšíně.

1618

Obsah ↑

Hned na začátku roku napadlo sněhu do výšky 3 lokty, ale mráz je slabší. Často chodí velké deště i povětří a voda na všech polích, kde rovina jest stojí. Úroda hnije nastojato a každý má strach, aby vaření na zimu dobytek měl krmení.

Železný hamr v Nížkově ještě trochu pracuje, ale nikdo neví jak bude dlouho.

Došli k nám zvěsti ze země Slezské, že tam církev katolická zle nakládá s lidem poddaným, který vesměs protestantský jest. Poddané nutí, aby katolickou církev oni vyznávali. Lidé se práva dovolati nemůžou, neboť tam je mnoho Němců a ti Slezanům a Moravanům ustoupiti nechtějí. Panují tam velké bouře proti vrchnosti. Všude hlasy jdou, že vojna silná se chystá brzy v zemi naší i okolní. To každý cítí silný strach. Minulého roku zvolil český sněm za vladaře české země bratrance Mathiase Ferdinanda Štýrského, on je Němec a tvrdý katolík.

Popis co držela rodina roku 1618. 1 koníka, 1 vola, 1 krávu dojnou, 1 tele mladý, 2 ovce, 1 skopce, 1 kozu mladou, 2 svině z toho jedno prodáme, 11 kur domácích, 1 kohouta, 6 hus z toho 3 prodáme na jarmarku, 9 kačen toho 5 také prodáme, 4 morky a 2 prodáme, 10 králíků domácích, ty všechny sníme až bude zle, 1 samici a 1 samce necháme na chování, 1 kočku, 1 sobaka (psa) dobrého jméno on Vorlik má, 6 aulův včelích dobrých. Úrodu jsme dom dostali celou, pohnil jen oves, to zlé také jest. Poklidili jsme dohromady: 14 panáků žita, 4 mandely ječmeny, 1 mandel lena, oves žádný, 1 panák konopí dobrého, 1 mandel pšenice, 2 a půl vozu sena, 2 vozy otav, 1 a půl vozu řepy, 1 bečice zelí hotového na čas další, 11 žejdlíků medu domácího, 1 žejdlík medu od včel divých. 5 pint pohaniny, 3 žejdlíky fazol, sýr 2 kameny menší, 2 slabé žejdlíky máku, trochu mrkve a petržele, cibuli a česneku, ten je tuze zdravý.

Oheň přišel ve vsi Poděšínské, kde 2 stodoly z celou úrodou spálily na popel. Také uhořel 1 pacholek mladý, co tam pořád spával na slámě. To on asi oheň založil bez své viny. On se jmenoval Johánek.

Sníh začal padat 8. listopadu. Také honění zvěře divé zas nastalo, honci byli ze všech okolních vesnic a panstvo na koních rajtovalo, psi štvali a mumraj byl ohromný. Bylo 38 střelců. 42 běžců a nosičů ručnic a jiného nářadí.

Opis připravuje Zdeněk Jaroš

 

Patička pro tisk

Dne 18.08.2019 vytištěno ze stránek Obec Poděšín

www: http://archiv.podesin.cz

email: podesin@podesin.cz